Vít (42 let) je bilaterálně implantovaný uživatel kochleárního implantátu. Uvádíme jeho stručné postřehy o cestě za druhou implantací.

Rozhodnout se pro druhostrannou implantaci? Toto téma ve mně rezonovalo asi dva roky a důvodů k opatrnosti bylo více. Jedním z nich byla v mém případě i velmi dlouhá doba, po kterou nebyl sluchový nerv vůbec stimulován – 24 let. Podle většiny současných teorií byl vzhledem k dlouhé prodlevě přínos druhostranné implantace sporný.

Když jsem v roce 2014, dlouhých osmnáct let po ztrátě sluchu obdržel první kochleární implantát (KI) a postupně začal telefonovat i poslouchat hudbu, předčil výsledek mé očekávání. Po nějaké době jsem si však stále více uvědomoval, že v některých situacích chybí poslech z druhé strany (typicky – hlučné prostředí, stereo u hudby i směrová orientace). Proto ve mně uzrálo rozhodnutí pro druhostrannou implantaci, ale v té době to z důvodu nastavených kritérií ještě nebylo možné. Přesto se již tehdy mého případu aktivně ujal přednosta ORL kliniky ve FN u sv. Anny v Brně, docent Břetislav Gál a průlom nastal po schválení nových indikačních kritérií v roce 2020. Plánovanou operaci z kraje roku narušila situace s Covid-19 a implantace tak proběhla až v květnu. A i přes přísná hygienická opatření v celém ORL oddělení k mé naprosté spokojenosti.

Přes převládající teorie o sporném přínosu implantace po tak dlouhé době, jsem svou naději vkládal do poznání profesora Helge Rask-Andersena, který se ve Švédsku zabývá zkoumáním kochley. Ten tvrdí, že sluchový nerv zůstává u lidí zachován i po velmi dlouhou dobu, kdy není stimulován. A výsledky zatím opět předčily mé očekávání. Již první nastavení bylo vyrovnané na všech elektrodách, bez nepříjemných vysokých zvuků. Třetí den začaly probleskovat hloubky mého hlasu a první dva telefonáty přišly již po třech týdnech od prvního zapojení. Kontrolní měření nově implantované strany po necelém měsíci a půl pak ukázalo 80% úspěšnost v porozumění slovům z otevřeného souboru. Dnes, po čtyřech měsících, již mohu poslouchat hudbu nejen se dvěma KI, ale také jen s novým samostatně, kdy se hudba pozvolna vybarvuje. Při poslechu s oběma KI se přínos projevuje mohutnějším zvukem, novými detaily v hudbě a postupně i směrovou orientací a lepším porozuměním v hluku. Čtyři měsíce jsou však krátká doba a rehabilitace ještě nekončí :-).

Nejsem příznivce tvrzení, že záleží pouze na lidské hlavě. To by byl jen čirý idealismus. Stejnou roli, ne-li větší, hraje také technika. Zásadní pro mě bylo úspěšné zavedení totožné dlouhé elektrody (31,5 mm, implantát Synchrony), jakou mám na prvním uchu. To proto, aby byl zvuk stejný a zahrnoval stimulaci hlubokých tónů. Jsem velmi rád, že zakladatelé MED-EL šli v roce 1977 jako první jinou cestou. Cestou, ve které se technický systém snaží co nejpřesněji zprostředkovat realitu. Cestou kompletního pokrytí kochley, aby mohli lidem zprostředkovat plný rozsah zvuků včetně basů. Bez nich by hudba i barva hlasu nebyla úplná. Jsou v nich emoce i šťáva.

Velký dík docentu Břetislavovi Gálovi, který se nebál mého případu, za úspěšnou operaci a doktoru Miroslavovi Veselému za skvělý průběh. Celý tým lůžkového oddělení ORL kliniky si zaslouží uznání za každodenní nasazení, nyní navíc ve složitých podmínkách, které přináší situace s Covid-19.